Co je opravné daňové přiznání
Opravné daňové přiznání představuje zákonnou možnost, jak napravit chyby nebo nepřesnosti v původním daňovém přiznání ještě před uplynutím řádného termínu pro jeho podání. Jedná se o oficiální dokument, kterým daňový poplatník může upravit již dříve podané daňové přiznání, pokud v něm objevil nesrovnalosti nebo si uvědomil, že některé údaje uvedl chybně. Tento postup je zcela legální a dokonce žádoucí, protože umožňuje předejít případným komplikacím s finančním úřadem.
Pro podání opravného daňového přiznání je klíčové dodržet zákonnou lhůtu. Opravné přiznání lze podat pouze do termínu pro podání řádného daňového přiznání, což je zpravidla do 1. dubna následujícího roku, případně do 1. července, pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce. V případě, že poplatník objeví chybu až po tomto termínu, musí podat dodatečné daňové přiznání, které se řídí jinými pravidly a může být spojeno s případnými sankcemi.
Při vyplňování opravného daňového přiznání je nutné postupovat velmi pečlivě. Formulář musí být označen jako opravné zaškrtnutím příslušného pole v záhlaví dokumentu. V opravném přiznání se uvádějí všechny údaje znovu a kompletně, nikoliv pouze opravované položky. Finanční úřad pak automaticky pracuje s posledním podaným přiznáním a předchozí verze nebere v úvahu. To znamená, že opravné přiznání zcela nahrazuje původní podání.
Častým důvodem pro podání opravného daňového přiznání bývá dodatečné obdržení některých důležitých dokladů, například potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky, dokladů o darech nebo potvrzení o zaplacených příspěvcích na penzijní připojištění. Opravné přiznání také často využívají poplatníci, kteří si dodatečně uvědomí možnost uplatnit některé daňové slevy nebo odpočty, na které v původním přiznání zapomněli.
Proces podání opravného daňového přiznání není zpoplatněn a nevede k žádným sankcím ze strany finančního úřadu. Naopak, jeho včasným podáním se poplatník může vyhnout případným pokutám nebo penále, které by mohly vzniknout, kdyby chyby v daňovém přiznání nebyly včas opraveny. Důležité je zachovat si doklad o podání opravného přiznání, ideálně s potvrzením od podatelny finančního úřadu nebo s doručenkou v případě zaslání poštou.
V případě elektronického podání je situace obdobná - opravné přiznání se podává prostřednictvím datové schránky nebo portálu finanční správy, přičemž systém automaticky generuje potvrzení o přijetí dokumentu. Elektronická forma podání je v současnosti stále častější a pro některé subjekty dokonce povinná. Při elektronickém podání je třeba dbát na správné vyplnění všech elektronických formulářů a příloh, které jsou nedílnou součástí daňového přiznání.
Kdy lze podat opravné daňové přiznání
Opravné daňové přiznání představuje zákonnou možnost, jak napravit chyby nebo nepřesnosti v původním daňovém přiznání ještě před uplynutím řádného termínu pro jeho podání. Opravné daňové přiznání lze podat pouze v období před vypršením zákonné lhůty pro podání řádného daňového přiznání. To znamená, že pokud je standardní termín pro podání přiznání stanoven na 1. dubna (případně 1. července při využití služeb daňového poradce), můžete opravné přiznání podat kdykoliv do tohoto data.
Při vyplňování opravného daňového přiznání je nutné postupovat velmi pečlivě a uvést všechny údaje znovu, nikoliv pouze ty, které chcete opravit. V opravném daňovém přiznání se totiž uvádějí kompletní údaje, jako byste podávali přiznání poprvé. Finanční úřad pak bude pracovat výhradně s tímto novým, opraveným přiznáním a k původnímu již nebude přihlížet. Je důležité si uvědomit, že na formuláři opravného daňového přiznání musíte zaškrtnout políčko opravné v záhlaví formuláře, aby bylo jasné, že se jedná o opravu původního přiznání.
Nejčastějšími důvody pro podání opravného daňového přiznání jsou objevení chyby ve výpočtech, zapomenutí některých příjmů nebo výdajů, případně dodatečné obdržení důležitých dokladů. Může se jednat například o situaci, kdy poplatník dodatečně obdrží potvrzení o zaplacených úrocích z hypotečního úvěru nebo potvrzení o poskytnutých darech, které může uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně.
V praxi se často stává, že poplatníci objeví chybu až po uplynutí řádného termínu pro podání daňového přiznání. V takovém případě již není možné podat opravné daňové přiznání, ale je nutné využít institut dodatečného daňového přiznání. To má však jiná pravidla a může být spojeno s případnými sankcemi, pokud došlo ke snížení daňové povinnosti.
Pro správné podání opravného daňového přiznání je vhodné využít aktuální formulář dostupný na webových stránkách finanční správy nebo v aplikaci EPO. Elektronické podání je v současnosti preferovanou formou komunikace s finančním úřadem a může významně urychlit celý proces. Při elektronickém podání systém navíc automaticky kontroluje formální správnost vyplněných údajů a může upozornit na případné nesrovnalosti ještě před odesláním.
Je třeba mít na paměti, že podání opravného daňového přiznání je právem, nikoli povinností poplatníka. Pokud však zjistíte chybu ve svém daňovém přiznání a jste v zákonné lhůtě pro podání, je vždy lepší této možnosti využít a předejít tak případným komplikacím v budoucnu. Správce daně ocení proaktivní přístup poplatníka a jeho snahu o nápravu chyb ještě před vypršením řádného termínu.
Rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním
Daňoví poplatníci se často setkávají se situací, kdy potřebují upravit již podané daňové přiznání. V takových případech je důležité správně rozlišovat mezi opravným a dodatečným daňovým přiznáním, jelikož každé z nich slouží k jinému účelu a má odlišné důsledky.
Opravné daňové přiznání se podává v případě, že poplatník zjistí chybu nebo nepřesnost v již podaném řádném daňovém přiznání, ale ještě neuplynula zákonná lhůta pro jeho podání. Typicky se jedná o situace, kdy poplatník objeví chybu před 1. dubnem následujícího roku (případně před 1. červencem, pokud přiznání zpracovává daňový poradce). V takovém případě se původní přiznání považuje za neplatné a správce daně bude pracovat pouze s novým, opravným přiznáním.
Naproti tomu dodatečné daňové přiznání se podává v situaci, kdy poplatník zjistí nesrovnalosti až po uplynutí zákonné lhůty pro podání řádného daňového přiznání. V tomto případě má poplatník povinnost podat dodatečné přiznání do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil důvody pro jeho podání. Toto pravidlo platí jak v případě, že došlo ke zvýšení daňové povinnosti, tak i v případě jejího snížení.
Při vyplňování opravného daňového přiznání se uvádějí všechny údaje znovu, a to v podobě, v jaké měly být správně uvedeny původně. Na první straně formuláře je nutné zaškrtnout políčko opravné. Opravné přiznání lze podat i opakovaně, přičemž správce daně vždy pracuje s posledním podaným opravným přiznáním.
U dodatečného daňového přiznání je situace složitější. Poplatník musí vyplnit nejen aktuální správné údaje, ale také uvést důvody pro podání dodatečného přiznání a rozdíly oproti původnímu přiznání. Na formuláři je nutné zaškrtnout políčko dodatečné a uvést datum zjištění důvodů pro jeho podání. Důležité je také vyčíslit rozdíl v daňové povinnosti oproti původně přiznané částce.
Zatímco u opravného přiznání nehrozí sankce (pokud je podáno ve lhůtě), u dodatečného přiznání může vzniknout povinnost uhradit úrok z prodlení, pokud je doměřena vyšší daň. V případě, že poplatník zjistí chybu vedoucí ke snížení daňové povinnosti, může dodatečným přiznáním žádat o vrácení přeplatku, ale pouze v rámci lhůty stanovené zákonem.
Specifickou situací je kombinace obou typů přiznání. Pokud poplatník podá opravné přiznání a následně zjistí další chyby po uplynutí lhůty pro podání řádného přiznání, musí podat dodatečné přiznání. V takovém případě se rozdíly počítají vůči poslednímu platnému opravnému přiznání.
Lhůty pro podání opravného přiznání
Daňový poplatník má zákonnou možnost podat opravné daňové přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Opravné daňové přiznání lze podat pouze v případě, že dosud neuplynula zákonná lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Tato možnost je velmi důležitá zejména v situacích, kdy poplatník zjistí chybu nebo opomenutí v již podaném daňovém přiznání.
Pro většinu poplatníků je standardní termín pro podání daňového přiznání stanoven na 1. dubna následujícího roku. V případě, že poplatník využívá služeb daňového poradce nebo má zákonnou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se tato lhůta až do 1. července následujícího roku. V tomto časovém rozmezí může poplatník podat opravné daňové přiznání kolikrát chce, přičemž správce daně bude vždy pracovat s poslední verzí podaného přiznání.
Je důležité si uvědomit, že při podání opravného daňového přiznání se k předchozím podáním nepřihlíží. To znamená, že opravné přiznání zcela nahrazuje původní podané přiznání. Poplatník musí v opravném přiznání uvést všechny údaje znovu a v plném rozsahu, nikoliv pouze opravované položky. Toto pravidlo je často zdrojem nedorozumění, kdy si někteří poplatníci mylně myslí, že stačí podat pouze opravu chybných údajů.
V případě, že poplatník zjistí chybu až po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání, nemůže již využít institut opravného daňového přiznání. V takovém případě musí podat dodatečné daňové přiznání, které má odlišný režim a může mít i odlišné důsledky včetně případných sankcí. Proto je velmi důležité věnovat zvýšenou pozornost správnosti údajů již při prvním podání a případné chyby opravit co nejdříve pomocí opravného přiznání.
Pro opravu chyb v daňovém přiznání se používá stejný formulář jako pro řádné daňové přiznání. Poplatník pouze na první straně formuláře vyznačí, že se jedná o opravné daňové přiznání. Tento formulář je dostupný jak v papírové podobě na finančních úřadech, tak v elektronické verzi na portálu daňové správy. Elektronické podání je v současnosti preferovanou formou komunikace se správcem daně a nabízí řadu výhod, včetně automatické kontroly vyplněných údajů a rychlejšího zpracování.
Správce daně může v některých případech vyzvat poplatníka k podání opravného daňového přiznání, pokud zjistí nesrovnalosti nebo chyby v původním podání. V takovém případě stanoví přiměřenou lhůtu pro podání opravného přiznání, která by měla poskytnout dostatek času na přípravu správných podkladů a vyplnění formuláře. Nedodržení této lhůty může vést k dodatečným sankcím nebo k vyměření daně podle pomůcek.
Způsoby podání opravného daňového přiznání
Opravné daňové přiznání lze podat několika různými způsoby, přičemž každý z nich má své specifické náležitosti a postupy. Nejčastějším způsobem je elektronické podání prostřednictvím datové schránky, které je v současné době preferovanou metodou finanční správy. Při elektronickém podání je nutné využít aktuální formulář dostupný na portálu finanční správy, který je speciálně označen jako opravný. Daňový subjekt musí v elektronickém formuláři zaškrtnout políčko opravné a vyplnit všechny údaje znovu, nikoliv pouze ty, které opravuje.
| Parametr |
Řádné daňové přiznání |
Opravné daňové přiznání |
| Termín podání |
Do 1. dubna |
Kdykoliv před zpracováním řádného |
| Sankce při chybě |
Pokuta od 500 Kč |
Bez sankce |
| Způsob podání |
Elektronicky nebo papírově |
Elektronicky nebo papírově |
| Počet možných podání |
Jednou ročně |
Opakovaně |
| Zpoplatnění |
Zdarma |
Zdarma |
Další možností je osobní podání na podatelnách finančních úřadů, kde daňový poplatník předloží vyplněný tištěný formulář opravného daňového přiznání. Při osobním podání je výhodou možnost okamžité konzultace případných nejasností s pracovníky finančního úřadu. Ti mohou poskytnout cenné rady ohledně správného vyplnění formuláře a upozornit na případné nedostatky ještě před samotným podáním.
Poštovní podání představuje další alternativu, která je stále využívána zejména fyzickými osobami. V tomto případě je klíčové dodržet všechny formální náležitosti a zajistit, aby zásilka byla odeslána doporučeně s dodejkou pro případné pozdější doložení data podání. Opravné daňové přiznání se považuje za podané dnem, kdy bylo předáno k poštovní přepravě.
Pro správné podání opravného daňového přiznání je nezbytné dodržet zákonnou lhůtu, která je stanovena do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zjištěna chyba nebo nepřesnost v původním přiznání. Pokud je opravné daňové přiznání podáno po této lhůtě, považuje se již za dodatečné daňové přiznání, které má odlišný režim a může být spojeno se sankcemi.
V případě elektronického podání je třeba věnovat pozornost správnému formátu souboru a jeho elektronickému podpisu. Formulář musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslán prostřednictvím datové schránky daňového subjektu. Systém elektronického podání automaticky kontroluje formální správnost vyplněných údajů a upozorňuje na případné chyby ještě před odesláním.
Při vyplňování opravného daňového přiznání je důležité uvést všechny údaje znovu a v plném rozsahu, nikoliv pouze opravované položky. Toto pravidlo platí bez ohledu na zvolený způsob podání. Opravné daňové přiznání zcela nahrazuje původní podání, proto musí obsahovat kompletní a aktuální informace. V případě nejasností ohledně vyplnění je možné využít metodickou podporu finanční správy nebo konzultovat postup s daňovým poradcem.
Finanční správa také poskytuje speciální aplikaci EPO, která umožňuje elektronické vyplnění a podání opravného daňového přiznání. Tato aplikace obsahuje vestavěné kontroly a nápovědy, které minimalizují riziko formálních chyb při vyplňování. Použití aplikace EPO je doporučováno zejména pro její uživatelskou přívětivost a průběžnou aktualizaci v souladu s platnou legislativou.
Sankce při nesprávném podání
V případě nesprávného podání daňového přiznání nebo chybného vyplnění opravného daňového přiznání mohou poplatníkovi hrozit různé sankce ze strany finančního úřadu. Základní sankcí je pokuta za opožděné tvrzení daně, která se uplatňuje v případě, že daňové přiznání není podáno včas nebo vůbec. Výše této pokuty se odvíjí od počtu dní prodlení a může dosáhnout až 5 % stanovené daně nebo daňové ztráty.
Další významnou sankcí je úrok z prodlení, který vzniká v případě, že daň není uhrazena včas. Tento úrok se počítá jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů, přičemž úrok běží za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.
V případě, že poplatník zjistí chybu v již podaném daňovém přiznání a nepodá opravné daňové přiznání dobrovolně, ale chyba je odhalena při daňové kontrole, může mu být vyměřena penále ve výši 20 % z doměřené daně. Pokud se jedná o snížení daňové ztráty, činí penále 1 % z rozdílu mezi původní a nově stanovenou daňovou ztrátou.
Finanční úřad může také uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, například když poplatník nepředloží na výzvu správce daně požadované dokumenty nebo neumožní provedení daňové kontroly. Tato pokuta může dosáhnout až 500 000 Kč.
Je důležité si uvědomit, že včasným podáním opravného daňového přiznání lze předejít většině sankcí. Pokud poplatník zjistí chybu před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání, může podat opravné daňové přiznání, které nahradí původní podání. V tomto případě se k předchozímu přiznání nepřihlíží a nehrozí žádné sankce.
Pokud je chyba zjištěna po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání, je nutné podat dodatečné daňové přiznání. V takovém případě může vzniknout povinnost uhradit úrok z prodlení, ale při dobrovolném podání dodatečného přiznání se neuplatní penále. Správce daně může také zohlednit součinnost poplatníka při stanovení výše případné pokuty.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat případům, kdy dochází k opakovanému chybnému podání nebo kdy poplatník úmyslně uvádí nesprávné údaje. V takových situacích může správce daně přistoupit k přísnějším sankcím a v krajním případě může být jednání poplatníka kvalifikováno jako trestný čin daňový, za který hrozí trest odnětí svobody.
Opravné daňové přiznání je jako druhá šance napravit své chyby, ale pamatujte, že je lepší udělat věci správně napoprvé
Radovan Novotný
Nejčastější chyby v daňovém přiznání
Při vyplňování daňového přiznání se často setkáváme s různými typy chyb, které mohou způsobit komplikace při jeho zpracování finančním úřadem. Jednou z nejčastějších chyb je nesprávné uvedení osobních údajů, zejména když poplatníci zapomenou aktualizovat svou adresu trvalého bydliště nebo kontaktní údaje. Tyto zdánlivě banální nedostatky mohou vést k problémům v komunikaci s finančním úřadem.
V případě zjištění chyby v již podaném daňovém přiznání je nutné podat opravné daňové přiznání. Opravné přiznání lze podat pouze před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Pokud objevíte chybu až po této lhůtě, musíte podat dodatečné daňové přiznání. Mnoho poplatníků si tento rozdíl neuvědomuje a podává nesprávný typ opravného formuláře.
Další častou chybou je nesprávné zaokrouhlování částek. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů, zatímco daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Poplatníci často chybují také při uplatňování slev na dani a daňových zvýhodnění. Například zapomínají přiložit potřebné doklady prokazující nárok na slevu na manželku či manžela, nebo nesprávně vypočítají výši slevy při práci na částečný úvazek.
Významným problémem je také nesprávné vyplnění příjmů ze závislé činnosti. Poplatníci často opisují údaje z potvrzení o zdanitelných příjmech chybně nebo zapomínají zahrnout příjmy od všech zaměstnavatelů za dané zdaňovací období. Při souběhu více zaměstnání je nutné započítat všechny příjmy a správně vypočítat celkovou výši pojistného.
Při vyplňování formuláře pro opravu chyb v daňovém přiznání je důležité věnovat pozornost všem oddílům. Opravné daňové přiznání musí obsahovat všechny údaje znovu, nejen opravované položky. Častou chybou je také nesprávné označení typu podávaného přiznání - poplatníci někdy zaškrtnou pole řádné místo opravné nebo dodatečné.
V případě příjmů ze samostatné činnosti poplatníci často chybují při uplatňování výdajů. Někteří nesprávně kombinují skutečné výdaje s paušálními nebo zapomínají na povinnost dodržet stejný způsob uplatňování výdajů u všech druhů příjmů v rámci jednoho daňového přiznání. Změna způsobu uplatňování výdajů je možná pouze v řádném daňovém přiznání, nikoliv v opravném či dodatečném.
Další problematickou oblastí je vyplňování příloh daňového přiznání. Poplatníci často zapomínají přiložit povinné přílohy nebo je vyplňují neúplně. To se týká zejména přílohy č. 2 při příjmech ze samostatné činnosti nebo přílohy č. 3 při příjmech z nájmu. Časté jsou také chyby v přehledech pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu, které musí být v souladu s údaji v daňovém přiznání.
Postup vyplnění opravného daňového přiznání
Opravné daňové přiznání slouží k opravě chyb zjištěných před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Při vyplňování opravného daňového přiznání je nutné postupovat systematicky a pečlivě. V záhlaví formuláře je nezbytné zaškrtnout kolonku opravné, která se nachází v horní části první strany. Tímto způsobem dáváme finančnímu úřadu najevo, že se jedná o opravu původního přiznání.
Při vyplňování musíme uvést všechny údaje znovu a v úplném rozsahu, nikoliv pouze opravované položky. Opravné daňové přiznání totiž zcela nahrazuje původní podané přiznání. Je důležité vyplnit správně identifikační údaje, které musí být totožné s údaji uvedenými v původním přiznání. To zahrnuje jméno, příjmení, rodné číslo nebo DIČ, adresu trvalého bydliště a případně i adresu pro doručování, pokud se liší od adresy trvalého bydliště.
V sekci týkající se zdaňovacího období musíme uvést stejné období jako v původním přiznání. Opravované částky zapisujeme do příslušných řádků v jejich správné, nové výši. Není třeba nikde uvádět původní chybné částky ani vyznačovat, které řádky byly opraveny. Systém automaticky pracuje s novými, opravenými hodnotami.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat přílohám daňového přiznání. Pokud se oprava týká údajů v některé z příloh, musíme znovu přiložit všechny přílohy, které byly součástí původního přiznání, včetně těch, kterých se oprava netýká. V případě, že oprava souvisí s uplatněním nových skutečností, je nutné přiložit i příslušné doklady, které tyto skutečnosti prokazují.
Velmi důležitou součástí je také správné vyčíslení daňové povinnosti. Po opravě jednotlivých položek je nutné přepočítat celkovou daňovou povinnost a uvést ji v příslušném řádku. Pokud vznikne v důsledku opravy nedoplatek, je poplatník povinen tento rozdíl uhradit. Naopak pokud vznikne přeplatek, finanční úřad ho na základě žádosti poplatníka vrátí.
Před podáním opravného přiznání je vhodné ještě jednou zkontrolovat všechny uvedené údaje a jejich správnost. Opravné daňové přiznání lze podat osobně na finančním úřadě, zaslat poštou nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky či aplikace EPO. V případě elektronického podání je nutné disponovat elektronickým podpisem nebo datovou schránkou. Při osobním podání na finančním úřadě je vhodné si nechat potvrdit kopii přiznání pro vlastní evidenci.
Je třeba mít na paměti, že opravné daňové přiznání lze podat pouze do termínu pro podání řádného daňového přiznání. Po uplynutí této lhůty je již nutné podat dodatečné daňové přiznání, které se řídí jinými pravidly a může být spojeno se sankcemi.
Přílohy k opravnému daňovému přiznání
K opravnému daňovému přiznání je nezbytné přiložit veškeré relevantní dokumenty, které podporují provedené změny a opravy. Základním dokumentem je samotný formulář opravného daňového přiznání, který musí být řádně vyplněn a podepsán. Tento formulář musí obsahovat všechny původní údaje i nově opravené položky, přičemž změněné části je vhodné pro přehlednost zvýraznit.
Mezi povinné přílohy patří zejména doklady, které prokazují oprávněnost provedených změn. Může se jednat o faktury, účtenky, smlouvy, potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, doklady o zaplacených zálohách na daň, nebo dokumenty prokazující nárok na daňové zvýhodnění či odpočty. V případě uplatňování výdajů procentem z příjmů není nutné přikládat evidenci příjmů a výdajů, stačí pouze přehled dosažených příjmů.
Pokud poplatník opravuje údaje týkající se zaměstnání, je povinen doložit nové nebo opravené potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů. Při opravě údajů souvisejících s hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření musí být přiloženo aktuální potvrzení o zaplacených úrocích. V případě chybně uplatněných nezdanitelných částí základu daně je nutné doložit příslušná potvrzení, například potvrzení o poskytnutém daru, zaplacených příspěvcích na penzijní připojištění nebo životní pojištění.
Podnikatelé musí k opravnému přiznání přiložit opravenou přílohu č. 1 daňového přiznání, kde uvádějí příjmy a výdaje z podnikání. V případě příjmů z pronájmu se dokládá opravená příloha č. 2. Pokud došlo k opravě v oblasti příjmů ze zahraničí, je nutné přiložit potvrzení o zaplacené dani v zahraničí a přepočet příjmů podle správného kurzu.
Důležitou součástí příloh je také písemné zdůvodnění prováděných oprav, které pomáhá správci daně lépe pochopit důvody podání opravného přiznání. V tomto dokumentu by mělo být jasně uvedeno, které položky jsou opravovány a proč k chybě došlo. Toto zdůvodnění může významně urychlit proces zpracování opravného přiznání.
V případě elektronického podání opravného daňového přiznání je nutné všechny přílohy naskenovat a připojit v elektronické podobě. Dokumenty musí být čitelné a ve formátu, který je akceptován daňovou správou. Při osobním nebo poštovním podání se přikládají originály nebo úředně ověřené kopie dokumentů, pokud to povaha dokumentu vyžaduje.
Je třeba mít na paměti, že nedoložení potřebných příloh může vést k výzvě správce daně k doplnění podkladů, což celý proces opravy prodlouží. Proto je vhodné před podáním opravného přiznání důkladně zkontrolovat kompletnost všech příloh a jejich správnost.
Kontrola správnosti údajů před odesláním
Před samotným odesláním opravného daňového přiznání je naprosto zásadní věnovat dostatečný čas důkladné kontrole všech uvedených údajů. Každá chyba nebo nepřesnost může vést k dalším komplikacím a prodloužení celého procesu. V první řadě je nutné zkontrolovat všechny základní identifikační údaje, jako jsou jméno, příjmení, rodné číslo a adresa. Tyto informace musí být v naprostém souladu s údaji, které jsou vedeny v registru daňové správy.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat kontrole číselných hodnot a výpočtů. Při vyplňování opravného daňového přiznání je klíčové správně označit, že se jedná o opravné přiznání, a uvést datum zjištění důvodů pro podání opravného přiznání. V případě, že opravujeme více položek, je nezbytné zkontrolovat, zda jsou všechny změny řádně vyznačeny a zdůvodněny v příslušných přílohách.
Důležitým aspektem je také ověření správnosti matematických operací. I když většina poplatníků využívá elektronické formuláře nebo specializovaný software, který automaticky počítá výsledné hodnoty, je vhodné provést alespoň základní kontrolu logické správnosti výsledků. Zejména je třeba se zaměřit na kontrolu přenesených částek mezi jednotlivými oddíly formuláře a na správnost uplatněných slev na dani či daňových zvýhodnění.
V případě elektronického podání je nutné věnovat pozornost formátu nahrávaných příloh a jejich čitelnosti. Všechny dokumenty musí být správně naskenované a uložené v požadovaném formátu. Současně je třeba zkontrolovat, zda jsou připojeny všechny povinné přílohy, které dokládají oprávněnost provedených změn v opravném přiznání.
Při kontrole je také důležité ověřit správnost vyplnění specifických údajů, jako jsou čísla bankovních účtů pro případné vrácení přeplatku na dani. Pokud došlo ke změně bankovního účtu oproti původnímu přiznání, je nutné tuto skutečnost řádně vyznačit a doložit. Stejně tak je třeba zkontrolovat správnost uvedených kódů bank a dalších specifických identifikátorů.
Neopomenutelnou součástí kontroly je ověření, zda jsou všechny opravy v souladu s aktuálně platnou legislativou a zda odpovídají období, za které je opravné přiznání podáváno. V případě nejasností je vždy lepší konzultovat sporné body s daňovým poradcem nebo přímo s pracovníky finančního úřadu, než riskovat podání nesprávně vyplněného opravného přiznání.
Závěrečná kontrola by měla zahrnovat také ověření formální správnosti podpisu, ať už elektronického nebo vlastnoručního, a správnosti uvedeného data podání opravného přiznání. Je důležité mít na paměti, že i zdánlivě drobná chyba může vést k odmítnutí přiznání ze strany správce daně a následnému prodloužení celého procesu opravy.
